Rozhovor s Terezou Kramplovou

3. 6. 2024 - Přinášíme rozhovor s uměleckou ředitelkou festivalu Za poklady Broumovska Terezou Kramplovou. 

Na co se mohou těšit návštěvníci 19. ročníku festivalu Za poklady Broumovska?

V „Roce české hudby“ chceme posluchačům ukázat domácí hudbu v kontextu historie a současnosti a zdůrazníme i fakt, že česká hudba je významný vývozní artikl. Zahraniční interpreti do svých programů zařadí hudbu domácí provenience. Českou hudbu tak provede německý pianista Matthias Kirschnereit, polské dechové kvinteto Cracow Golden Quintet, finští umělci, hornisté z Itálie nebo Portugalska.

Přivítá festival i české umělce?

Ano, na Broumovsku vystoupí samozřejmě i špičkoví čeští interpreti, jako třeba klavíristé Ivo Kahánek a Miroslav Sekera v provedení Smetanovy Mé vlasti na dva klavíry, vynikající sopranistka Simona Šaturová, Filharmonie Hradec Králové nebo Jihočeská komorní filharmonie a mnozí další.

Najdeme v programu festivalu také nějaké doprovodné akce?

V rámci doprovodného programu chystáme návrat sólistů úspěšné americké formace z loňského roku The Jeremy Winston Chorale doprovozené o big band The Loop Jazz Orchestra v projektu The Blues Brothers, komorní divadelně hudební projekt Malý princ s Janem Cinou v hlavní roli s hudbou Kryštofa Marka, nebo prohlídky kostelů s průvodcem po vybraných koncertech.

Jaká vůbec vládne na festivalu atmosféra?

Uvolněná letní… Ale zároveň se festival Za poklady Broumovska stal za dobu svého trvání z maličké přehlídky akcí s mezinárodním obsazením a celo­republikovým dopadem. Jsme vnímáni jako jedna z nejdůležitějších kulturních akcí Královéhradeckého kraje, který nás také podporuje. Oslovujeme uznávané české hudební skladatele, na objednávku vznikají premiéry s tématikou Broumovska, podporujeme mladou generaci a spolupracujeme s prestižními mezinárodními soutěžemi. Pootevíráme brány broumovského hudebního archivu a znovu oživujeme staletou tradici místní hudebnosti. I přes velkou vzdálenost od center kraje i republiky se daří ukázat posluchačům i podporovatelům, že evropské kulturní centrum nemusí být nutně v metropoli země, nebo ve velkém městě, a že místní genius loci disponuje velkým potenciálem představit i „odlehlý kout republiky“ ve špičkovém světle.